DEZINSEKCE

Zahrnuje metody a prostředky určené k hubení hmyzu a dalších členovců s cílem zamezit přenosu chorob a ekonomickým škodám.

metody DEZINSEKCE

mechanická
biologická
fyzikální
chemická

hmyz

ploštice (Heteroptera)
štěnice domácí (Cimex lectularius)
švábi (Blattodea)
rus domácí (Blattella germanica)
šváb obecný (Blatta orientalis)
motýli (Lepidoptera)
zavíječ moučný (Ephestia kuehniella)
zavíječ skladištní (Ephestia elutella)
mol obilní (Nemapogon granellus)
mol šatní (Tineola bisselliella)
dvoukřídlí (Diptera)
moucha domácí (Musca domestica)
bzučivka obecná (Calliphora vicina)
bzučivka zlatá (Lucilia caesar)
masařka obecná (Sarcophaga carnaria)
komár útočný (Aedes vexans)
komár pisklavý (Culex pipiens)
koutule (Phlebotomus sp.)
octomilka (Drosophila)
blanokřídlí (Hymenoptera)
vosa obecná (Vespula vulgaris)
vosa útočná (Vespula germanica)
sršeň obecná (Vespa crabro)
mravenec obecný (Lasius niger)
mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus)
mravenec faraon (Monomorium pharaonis)
brouci (Coleoptera)
pilous černý (Sitophilus granarius)
lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis)
lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus)
potemník skladištní (Tribolium confusum)
kožojed skvrnitý (Attagenus pellio)
tesařík krovový (Hylotrupes bajulus)
červotoč proužkovaný (Anobium punctatum)
blechy (Siphonaptera)
blecha obecná (Pulex irritans)
blecha psí (Ctenocephalides canis)
blecha kočičí (Ctenocephalides felis)

Štěnice domácí

Cimex lectularius

Dospělé štěnice mají oválné žlutohnědé nebo červenohnědé tělo (velikosti do 5 mm), nymfy jsou slámově zbarvené o velikosti cca 1,3 mm. Tělo je ploché.
Živí se krví, sliny štěnice obsahují anestetikum, takže reakce (svědění) se u většiny lidí objeví až po určité době a je přibližně stejně intenzivní jako komáří štípnutí. Svědění může trvat déle než týden.

Rus domácí

Blattella germanica

Dospělí jedinci dosahují délky 11–15 mm, mají žlutohnědou či světle hnědou barvu, tělo je průsvitné. Vyhledávají především teplá, tmavá a vlhká místa. V ideálních podmínkách se velmi rychle množí.
Rus domácí je přenašečem řady velmi závažných nemocí (infekční žloutenka, tyfus, úplavice, salmonelóza aj.).

Šváb obecný

Blatta orientalis

Dospělí švábi dosahují délky až 30 mm, zbarvení je červenohnědé, tmavě hnědé nebo černé, neprůsvitné. Dávají přednost tmavým a vlhkým místům. Patří mezi nejrychleji lezoucí hmyz – dokáží se pohybovat rychlostí až 1,5 m/s. Podobně jako příbuzný rus domácí může být i šváb přenašečem celé řady vážných onemocnění (infekční žloutenka, tyfus, úplavice, salmonelóza aj.).

Zavíječ moučný

Ephestia kuehniella

Nesprávně nazýván též mol potravinový dorůstá dělky až 12 mm a rozpětí křídel 20–25 mm. Larvy jsou špinavě bílé až narůžovělé s tmavou hlavou. Před zakuklením měří cca 12 mm. Jedná se o běžného, celosvětově rozšířeného potravinového škůdce. Způsobuje ztrátu materiálu díky napadení a znehodnocuje potraviny výkaly a zámotky. Kromě domácností představuje riziko i pro potravinářský průmysl, především sklady a mlýny.

Mol obilní

Nemapogon granellus

Motýl velký 10–14 mm, přední křídla mají světle šedé zbarvení se skvrnami. Larvy jsou žlutavě bílé se světle hnědou hlavou. Měří 7–10 mm. Způsobuje ztrátu materiálu díky napadení a znehodnocuje potraviny výkaly a zámotky.

Mol šatní

Tineola bisselliella

Drobný motýlek o velikosti 4–8 mm, jehož až 12 mm dlouhé larvy se živí keratinem obsaženým v přírodních materiálech – napadá tedy nejčastěji vlnu, kůži či peří. Při nedostatku vhodné potravy se však živí i látkami neobsahujícími keratin, např. tkaninami z bavlny a lnu. Syntetická vlákna nenapadají. Je celosvětově rozšířený.

Komár útočný

Aedes vexans

V České republice nejrozšířenější druh komára. Dorůstá zhruba 4–5 mm. Samice sají krev především větších savců vč. člověka a v různých částech světa jsou přenašeči závažných onemocnění. Kromě nepříjemného bodnutí způsobující svědění pokožky je obtěžující i pisklavý zvuk, který komáři způsobují křídly při letu.

Vosa obecná

Vespula vulgaris

Zástupce společenského blanokřídlého hmyzu. Dělnice dosahují velikosti 11–14 mm, samci 13–17 mm, královny 16–19 mm. Vosy jsou významnými hubiteli škůdců (mouchy, housenky), mohou však, zejména při přemnožení, páchat samy škody (znehodnocování ovoce, napadání včelstev).

Sršeň obecná

Vespa crabro

Stavbou těla je sršeň podobná běžnějším vosám, je však větší a trochu jinak zbarvená. Dělnice běžně dorůstají délky 18–25 mm, samci 21–28 mm a královny 25–35 mm. Podobně jako vosy hubí sršně značné množství škůdců, mohou ale samy za jistých okolností způsobovat škody – mohou napadat včelí úly či nakousávat ovoce, které pak podléhá hnilobě.

Mravenec obecný

Lasius niger

V České republice nejrozšířenější druh mravence. Královna má délku cca 7–10 mm, dělnice 2–5 mm. Zbarvení je hnědé až šedočerné. Všežravý druh, v domácnostech vyhledává sladkosti a velkou část potravy tvoří výměšky ze žláz mšic a červců – medovice. V lidských sídlech škodí požerem a znehodnocováním potravin, v zahradách pak díky své symbióze s mšicemi. Rovněž přenášek zárodky chorob.

Mravenec faraon

Monomorium pharaonis

Teplomilný druh mravence, který je v současnosti rozšířený po celém světě. Královny jsou velké 3,5–4,8 mm, tělo mají žlutohnědé, přičemž hlava je o něco tmavší. Dělnice jsou přibližně 2,5 mm dlouhé. Barvu mají stejnou jako královna, přičemž zadeček mají tmavší. V našich podmínkách je jejich výskyt omezen na lidská obydlí, často se nacházejí např. v panelových domech. V domácnostech škodí na potravinách, ale také mohou být přenašečí choroboplodných zárodků.

Pilous černý

Sitophilus granarius

Světle hnědě až černohnědě zbarvený brouk z čeledi nosatcovitých. Dorůstá velikosti až 5 mm.
Patří mezi nejobávanější skladištní škůdce s potenciálem znehodnotit velké množství surovin, zejména obilovin, luštěnin a rýže. Samička klade vajíčka do každého zrna zvlášť, vývoj pilouse pak probíhá celou dobu uvnitř zrna. Kromě toho pilousi znehodnocují suroviny i svými výměšky.

Lesák skladištní

Oryzaephilus surinamensis

Štíhlý plochý brouk se šesti zoubky na každé straně štítu, zbarvení od hnědočervé až po tmavě hnědou. Larva dorůstá velokosti 2,9 až 3,8 mm, dospělý jedinec 2,5 až 3 mm.
Lesák skladištní je nebezpečný škůdce, dovede proniknout velmi malými sklinami, proniknout do uzavřenýh obalů (larvy se dokvedou prokoust skrz igelitový či papírový obal) a v napadených potravinách se pak velmi rychle množí. Škodí zejména na obilovinách, rýži, mouce a močných výrobcích nebo luštěninách, ale napadá i celou řadu jiných potravin. Napadá obilniny poškozené pilousi.

Lesák moučný

Cryptolestes ferrugineus

Tmavě rezavý, 1,5 až 2,5 mm velký létající brouk z čeledi lesákovití.
Škody způsobuje zejména ve mlýnech a skladech obilovin, rýže, luštěnin a mouky, kde se vyskytuje bvykle spolu s lesákem skladištním a pilousem.

Potemník skladištní

Tribolium confusum

Teplomilný druh brouka světle hnědé barvy a velikosti cca 2,5 mm. Dospělci mohou žít až tři roky, při vyrušení hrají "mrtvého brouka“. Vydávají specifický zápach.
Jedná se o významného škůdce ve skladech i domácnostech. Napadá zejména mouku, obiloviny, cukrářské výrobky, dále semena, koření, čokoládu, suché květiny atd.

Kožojed skvrnitý

Attagenus pellio

Oválný podlouhlý brouk o velikosti 4 až 5 mm. Barva je černohnědá s malou bílou skvrnou uprostřed na každé krovce.
Larvy jsou rezavohnědé o velikosti 12 mm. Má delší chloupky na zadečku a krátké chloupky po celém těle.Napadá kůži, kožešiny, vlněné textilie, rohovinu, obilí, ale i další potravinářské a textilní výrobky. Vyskytuje se v potravinářských provozech, na jatkách, koželužnách, v drůbežárnách, skladech, ale i v domácnostech. Hojný bývá v hnízdištích holubů na půdách a římsách budov, odkud se může šířit i do obytných místností. Je to obtížný hmyz sužující své oběti bodáním i možným přenosem choroboplodných zárodků. Larvy se před zakuklením zavrtávají do pevných látek – dřeva, omítky apod., kde mohou poškodit i elektrickou instalaci a měkké kovy.

Tesařík krovový

Hylotrupes bajulus

Teplomilný druh brouka, jehož aktivita je v letních měsících. Dospělí jedinci dorůstají až 25 mm, jejich tělo je ploché a barva hnědá až černá s bílou skvrnou na krovkách. Larvy jsou zhruba 30 mm dlouhé, krémově bílé.
Dospělé samičky kladou vajíčka do suchého mrtvého dřeva jehličnanů, často právě do krovů na půdách. Ve dřevě stromů žijí pouze larvy, které se jím prožírají. Vývoj od vajíčka po dospělého jedince trvá dva až čtyři roky, podle vlhkosti dřeva. Larvy dospívajícího brouka se zakuklí na jaře a dospělý brouk vylézá otvory o průměru 6 až 10 mm, které si ve dřevu vyhlodá. Dospělci žijí přibližně měsíc.

Červotoč proužkovaný

Anobium punctatum

Dřevokazný hmyz původem z Evropy, nyní celosvětově rozšířený. Jeho larvy se zavrtávají do dřeva a živí se jím. Dospělec měří 2,7 až 4,5 milimetru na délku. Má šedohnědě až šedočerně zbarvené tělo elipsovitého tvaru. Samička klade vajíčka do prsklin ve dřevě, vylíhnuté larvy měří cca 1 mm a jsou krémově bílé. Vývoj larvy trvá tři až čtyři roky, kdy se provrtávají dřevem a pořírají jeho škrobovitou část. Larvy dorůstají velikosti zhruba 7 mm. Dospělí jedinci vylézají otvorem cca 1 až 1,5 mm velkým, z kterého se vysype prach, což bývá viditelnou známkou napadení dřeva. Dospělci se nekrmí, po rozmnožení umírají.

Blecha obecná

Pulex irritans

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Českých zemích i v celé Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy, ze stran je zploštělá a tvořena články. Má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Při velikosti od 2 do 8 mm dokáží blechy skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm (200× přeskočí vlastní délku).
Blecha se živí krví hostitele, přičemž dokáže vypít až 15× větší množství krve, než je její velikost. Při sání krve vypouští do těla hostitele sliny, které mohou obsahovat potenciální patogeny.